Ostropestřec je jednou z nejdéle známých a používaných bylin s příznivým vlivem na regeneraci a fungování jater a trávení.
Ostropestřec mariánský je jednoletá nebo dvouletá bylina. Statná bodlákovitá rostlina dorůstá do výšky 60 až 150 cm. Listy jsou ostře zubaté, tuhé a na okrajích zubaté. Ostny na okrajích jsou žluté, někdy až 7 mm dlouhé. Žilky na líci listů jsou lemovány bílými skvrnami. Koncem června se začínají objevovat červenofialová květenství. Kvete přibližně od konce června do září. Na konci léta se z květů vyvinou plody s chmýřím a chloupky, které se sklízí.
Domovinou ostropestřce je Středomoří. Přirozeně se vyskytuje také v Malé Asii, v jihozápadní Asii nebo na Kanárských ostrovech. Je velmi podobný obyčejnému bodláku, se kterým si ho můžete lehce splést. V našem kraji se vyskytuje na kamenitých stráních, v zahradách nebo na kompostech. Obsah prospěšných látek však nedosahuje takové míry jako v teplejším podnebném pásu.
Plody obsahují téměř 30% bílkovin a 30% rostlinných olejů. Dále látku zvanou silymarin (nachází se ve slupce plodů), která spolu s oleji působí příznivě právě na játra. Obnovuje jaterní tkáň a využívá se tedy pro jejich regeneraci. Olej z ostropestřce obsahuje nenasycené mastné kyseliny jako je kyselina linolová, karotenoidy, steroly a vitamín E.
Ostropestřec mariánský je vhodný zejména pro pročištění a správnou funkci jater. Příznivě působí na naše trávení. Jedná se o antioxidant – chrání tělesné buňky před vnějšími radikály. Podílí se na udržení normální hladiny cukru v krvi. Příznivě působí na celkovou obranyschopnost těla a normální činnosti srdce.
Přímá konzumace - drcený plod je nejlepší konzumovat přímo. Lžičku ostropestřce důkladně žvýkejte 4-5 minut a poté zapijte sklenicí vody. Nejvhodnější doba je hodinu před jídlem. Pro dosažení nejlepšího výsledku opakujte 4x denně po dobu 12 týdnů. Kúru opakujte 2 až 3× do roka.
Prášek lze přidat i do jídel, jako například do kaše, jogurtu, smoothie nebo pomazánky.
Pro přípravu čaje/výluhu je nutné využívat rozdrcená semena. 1 čajovou lžičku vsypte do studené vody (200 ml) a přiveďte k varu. Krátce povařte. V zakryté nádobě nechejte 15 minut odstát, poté sceďte. Vhodná je také příprava za studena. Denní doporučenou dávku (2-4 lžičky) zalejte teplou nebo vlažnou vodou (neměla by přesáhnout 40 °C) a louhujte nejlépe přes noc.
Ostropestřec mariánský se obvykle užívá v několikatýdenních kúrách. Čaj se doporučuje užívat 14 až 20 týdnů. Poté na několik týdnů vynecháte a kúru v případě potřeby opět zopakujete. Tuto kúru můžete absolvovat dvakrát až třikrát ročně. V této formě můžete ostropestřec užívat i dlouhodobě. Během kůry nedoporučujeme konzumaci alkoholických nápojů, syntetických léků nebo tučných jídel.
UPOZORNĚNÍ: Je velmi důležité nadrcená semena ostropestřce správně skladovat. Díky vysokému obsahu oleje mohou při nesprávném skladování přijít o účinné látky a semena můžou žluknout. Doporučujeme proto nadrcená semena přesypat do dobře těsnící nádoby a uchovávat na temném, chladném a suchém místě.
Ostropestřec není vhodný pro děti, těhotné a kojící ženy. Také pro lidi s vysokým krevním tlakem.
Domácí kapky z ostropestřce
Pokud dáváte raději přednost domácí výrobě přípravků podporujících vaše zdraví, doporučujeme například následující recept na přípravu kapek z ostropestřce mariánského.
Ingredience: rozdrcená semena ostropestřce mariánského, Vodka (minimálně 40 % alkoholu), skleněná nádoba, sítko (ne kovové) a lahvičky z tmavého skla.
Postup: Do umyté skleněné nádoby vložíme drcená semena ostropestřce, která zalijeme dvojnásobným množstvím alkoholu. Skleněnou mísu přikryjeme, aby do obsahu nepadaly žádné nečistoty, umístíme ji na tmavé místo a necháme macerovat po dobu minimálně 14 dnů. Po 14 dnech obsah scedíme ideálně přes plátno nebo husté nekovové sítko a hotovou tinkturu nalijeme do tmavých lahviček, které ji chrání před slunečním zářením.
Doporučujeme pak užívat lžičku tinktury 2x denně, při větších potížích až 4x denně.
Zajímavosti:
Kvůli své trnitosti bývá spojován s historií ukřižování a je nazýván “Kristovou korunou”.
Panna Maria utíkala s Ježíškem před králem Herodem přes poušť, po cestě ho krmila a kapka mateřského mléka dopadla na bodlák u jejích nohou.
Ve staré Antice se používal jako lék na hadí uštknutí, na nemoci jater, krevní tlak, ale i na deprese.
Ostropestřec znali již Řekové a Římané, a kromě jeho účinků jako léčivky se využíval i v kuchyni jako zelenina.
V jedné německé studii, kdy došlo k náhodné otravě 205 lidí muchomůrkou zelenou, bylo 189 lidí ošetřeno standardně a 16 - ti lidem byl podán silymarin. Ze 189 lidí zemřelo 24%, ze skupiny ošetřené silymarinem nezemřel nikdo.
