Rakytník řešetlákový je opadavý keř nebo malý strom, který dorůstá do výšky až 6 metrů. Větve jsou hustě porostlé úzkými stříbřitě zelenými listy. Květy jsou žluté a plody drobné, sytě oranžové peckovice. Keř kvete od března do dubna a plody dozrávají během srpna a září, ale na větvích vydrží dlouho do zimy. Rostlina je odolná vůči extrémním teplotám od – 43 °C až do + 55 °C.
Rostlina vyžaduje slunné stanoviště. Na pěstování je nenáročná a díky dlouhým trnům, které jsou na celých větvích se dříve využívala v zahradách jako živý plot. Oblíbená je díky svým zářivým plodům také u ptactva.
Přirozeně se vyskytuje v celé Euroasii, kde je nyní i hojně pěstován. V Česku se sadí jako okrasná i ovocná rostlina.
Sběr plodů je díky dlouhým trnům nesnadný. Nejvíce se používá metoda přemrznutí plodů na stromě a následným sklepáním do pytlů nebo na rozprostřené plachty. Tato metoda je použitelná samozřejmě pouze v oblastech, kde teploty dosahují alespoň -10 °C (Sibiř). V mírnějších podnebných pásech se během sklizně ostříhají celé větvě i s plody a ty se následně zmrazí a poté se plody setřepou a zpracují.
Plody obsahují olejovitou dužinu a jejich chuť je kyselá přes hořkou a lehce nasládlou. Rakytník si můžete dopřát čerstvý, nebo ve formě sirupu či čaje, oleje nebo z něho lze vyrobit například marmeládu či likér. Jelikož obsahuje velké množství vitamínů, minerálů a dalších důležitých látek, má pozitivní vliv na lidský organismus. Rakytníkový olej se hojně využívá také v kosmetickém průmyslu, medicíně nebo v zemědělství jako ochrana před půdní erozí.
Plody rakytníku obsahují cenné antioxidanty a organické kyseliny, které přispívají ke zpomalení stárnutí organismu. Ještě významněji je však zastoupen vitamin C, kterého je v plodech rakytníku 10x více než v pomerančích, vitamíny skupiny B, vitamin D nebo vitamin E a také široká paleta minerálních látek (např. železo, mangan, bór, hliník aj.).
Díky obsahu těchto prospěšných vitamínů a látek je rakytník vhodný pro podporu přirozené obranyschopnosti organismu. Příznivé působí na naše trávení a normální činnost kardiovaskulárního systému. Rakytníkový olej je vhodný na pokožku a příznivě působí na její stav.
Příprava čaje – nálevu
Jednu čajovou lžičku vsypte do studené vody (200 ml) a přiveďte k varu. Krátce povařte. V zakryté nádobě nechejte 15 odstát, poté sceďte. Pijte 1-2x denně. Nepřekračujte uvedené denní dávkování.
Čaj se připraví ze sušených plodů, které pak můžeme zkonzumovat. Pokud máte k dispozici čerstvé plody, je možné připravit čaj také z nich.
Rakytníkový olej
Sušené plody rakytníku řešetlákového celé rozdrtíme a zalijeme kvalitním za studena lisovaným olejem (olivový, slunečnicový, řepkový, mandlový), tak aby byli plody úplně ponořené. V uzavřené nádobě a na teplém místě necháme macerovat, každý den směs důkladně protřepáváme nebo promícháváme. Po 3-4 týdnech směs přecedíme přes plátno. Získaný rakytníkový olej skladujeme na tmavém a chladném místě. Vnitřně užíváme jednu čajovou lžičku 3 x denně. Olej z rakytníku řešetlákového je vhodný i na zevní použití na pokožku.
Domácí rakytníkový sirup
Z omytých a rozmixovaných bobulí vylisujeme šťávu (1 litr), kterou důkladně přecedíme od slupek a semínek. Šťávu zahřejme, ale nevaříme (max. do teploty 70 °C), přidáme 1 kg cukru a lžičku kyseliny citronové). Po vychladnutí plníme do čistých lahví a uchováváme v chladu a temnu.
Sirup z rakytníku je navíc velmi chutný, a tak jej většinou rády konzumují i malé děti.
Zajímavosti
Jeden plod rakytníku obsahuje denní doporučenou dávku vitaminu C.
Rakytník byl v Rusku nazýván "sibiřským zázrakem" nebo "citroníkem severu".
V Řecku se listy rakytníku podávaly koním i dalším hospodářským zvířatům, aby se zlepšil jejich růst a také kvalita srsti. Původ latinského názvu tedy Hippophaë pravděpodobně vychází z řeckých slov hippos = kůň a faos = světlo – tedy „zářící kůň“.
Údajně tento olej užívali ruští kosmonauti a také obyvatelé Ukrajiny po černobylské havárii. Kosmonauti si rakytníkem doplňovali vitamíny a zároveň látky v něm obsažené jim poskytovaly ochranu před kosmickým zářením.
