Zajímá Vás odkud pocházejí bylinky, které najdete v našich čajích? Některé bylinky se pěstují jen v zemích s příznivými klimatickými podmínkami. Některé z tradičních míst a zemí si představíme v tomto článku.
CITRONOVÁ TRÁVA - THAJSKO
Pochází z Cejlonu a Indie.
Voňatka citronová nebo také citronová tráva je vytrvalá rostlina, která vytváří mohutné trsy tenkých a dlouhých šedozelených listů, které se podobají tenké zelené cibuli. Dorůstají do výšky až 150 cm. Všechny části citronové trávy jsou charakteristické silně citronovou vůní. Citronová tráva obsahuje flavonoidy působící jako antioxidanty.
Rostlina je původem z Malajsie. Rozšířená je ale po celé Jihovýchodní Asii i v Kalifornii. Je nejdůležitějším kořením Jihovýchodní Asie.
Citronová tráva se využívá do kosmetických přípravků, k výrobě parfémů, solí do koupele, esenciálních olejů či k přípravě lahodného citronového čaje. A zejména v asijské kuchyni.
Čaj z listů citronové trávy podporuje normální trávení. Je vhodný při detoxikaci organismu. Citronová tráva je vhodná pro podpoření koncentrace a povzbuzení. Citronová tráva má antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky.
OSTROPESTŘEC - SLOVENSKO
Domovinou ostropestřce je Středomoří. Přirozeně se vyskytuje také v Malé Asii, v jihozápadní Asii nebo na Kanárských ostrovech a v Kalifornii. Ve střední Evropě rostl dříve pouze jako zdomácnělý. Díky postupnému oteplování se v dnešní době dá pěstovat i v našem středním pásu. Ostropestřec, který najdete v naší nabídce byl vypěstovaný na Slovensku.
Na pohled je velmi podobný obyčejnému bodláku, se kterým ho můžete i lehce splést. Rostlina je jedno až dvouletá, s typickými mramorovanými pichlavými listy a fialovým květem bodláku. Na konci léta se z květů vyvinou plody, které se pak sklízí. Sbírají se plody z květu bodláku po odkvětu. Celá hlavice bodláku se musí nechat dozrát, semena se vyjmou a odstraňuje se chmýr. Celý tento postup je celkem zdlouhavý a náročný, proto se vyplatí si semínka nebo olej zakoupit. Droga má takřka neznatelný pach a hořkou, olejnatou chuť.
Ostropestřec je antioxidant a působí příznivě na trávení, funkci jater a pročištění těla. Je vhodný na udržení normální hladiny cukru v krvi. Podporuje přirozenou obranyschopnost těla. Příznivě působí na normální činnost srdce.
HŘEBÍČEK - KOMORSKÉ OSTROVY
Hřebíček původem pochází z Moluckých ostrovů v Indonésii.
Největšími producenty hřebíčku jsou nyní Madagaskar, Zanzibar a Indonésie
Hřebíčkovec roste v tropických oblastech, a to v Zanzibaru, na Madagaskaru, v Západní Indii a v Indonésii. Daří se mu v oblastech s tropickým podnebím. Jedná se o stálezelený strom hřebíčkovec vonný, který roste do výšky 10-12 metrů. Ve volné přírodě se může dožít věku až 400 let. Poupata mají nejprve bledou barvu, ale postupně zezelenají a v době sklizně už mají zářivě červenou barvu. Obvykle se sklízejí, když dosáhnou délky 1,5 až 2 cm. Obsahují mnoho aromatických látek a sbírají se dvakrát ročně. Poté se několik dní suší na slunci až do zhnědnutí. Sušením poupata ztratí zhruba dvě třetiny své váhy. Jejich chuť je nasládlá, často přecházející do hořké.
Kvalitní hřebíček poznáte podle světle hnědé hlavičky s tmavě hnědým tělem. Na dotek bývá drsný a při zmáčknutí vylučuje olej.
KURKUMA - INDIE
Kurkuma roste v oblastech jižní a jihovýchodní Asie, Indie, Vietnamu, Kambodži a Indonésie.
Rostlina je vytrvalá bylina se zdužnatělými kořenovými oddenky, podobnými známým oddenkům zázvoru nebo kosatců. Z hlízovitého oddenku vyrážejí dlouze řapíkaté listy a až 1,5 m vysoký stonek. Mezi listy vyrůstají bledě žluté až tmavě růžové kvítky. Plodem jsou mnohosemenné tobolky, které se ve zralosti samy rozevírají.
Oddenky kurkumy se několik hodin vaří a poté jsou sušeny a následně pomlety na sytě žlutý prášek. Aktivní složka kurkumin má zemitou, nahořklou, pepřovitou a hořčici podobnou chuť.
Kurkuma podporuje normální trávení a normální činnost jater. Příznivě působí na normální stav kloubů a kostí. Kurkuma je antioxidant a podporuje přirozenou obranyschopnost organismu. Příznivě působí na normální činnosti nervové soustavy a dýchacího systému. Má pozitivní vliv na kardiovaskulární systém. Příznivě působí na normální stav pokožky.
OSTRUŽINÍK - ALBÁNIE
V České republice se vyskytuje hojně, dále na celém území Evropy a v západní Asii. Rostlina se převážně pěstuje v mírném pásu až teplém pásu na východě Evropy. V Albánii jsou velmi příznivé podmínky pro pěstování ostružiníku. Listy mají vysoký obsah prospěšných látek, a proto v naší nabídce najdete právě ostružiník dovážený z Albánie.
Jedná se o popínavý keř. Charakteristické jsou ostré, silné trny, které se vyskytují na dlouhých pnoucích se prutech, dosahujících délky až několika metrů. Listy jsou zeleně zbarvené, řapíkaté a také mají jemné trny. Kvést začíná keř v červnu a jeho květy mají bílou barvu, případně s narůžovělým nádechem. Plodem je ostružina.
Hlavní drogou jsou listy ostružiníku. Sbírají se ještě mladé v květnu až červnu před rozkvětem. Suší se ihned po sběru při teplotách do 40 °C.
Z fermentovaných listů se připravuje chutný čaj. Listy ostružiníku působí příznivě na normální funkci dýchacího systému a normální hladinu glukózy v krvi.
RŮŽE STOLISTÁ – PÁKISTÁN
Růže stolistá je vyšlechtěný kříženec z rodu růže. Patří mezi okrasné a silně vonící růže. Její kořeny vedou pravděpodobně do oblasti Malé Asie a Kavkazu; v Evropě se objevila v 16. století a byla zde dále šlechtěna. Dříve bývala značně oblíbena a hojně pěstována na venkovských zahradách a hřbitovech, dnes se již v kultuře vyskytuje jen ojediněle.
Přestože má růže původ nejspíš v oblasti Středního východu, dnes je se svými stovkami odrůd jednou z nejrozšířenějších květin na světě. Výborně se jí daří v mírném podnebném pásmu, ovšem některé druhy naleznete i na klimaticky extrémnějších místech. Pákistán je dnes jednou z typických oblastí pro pěstování růže.
Jedná se o asi dva metry vysoký, nerovnoměrně rostoucí keř. Kvete v červnu a v červenci. Květy mohou mít kolem 8 cm v průměru a okvětních plátků bývá kolem šedesáti. Růže stolistá kvete červeně, růžově nebo bíle.
Má silné antivirové, antibakteriální, antimikrobiální, antiseptické a protizánětlivé účinky. Přispívá k normální činnosti kardiovaskulárního a dýchacího systému, pozitivně ovlivňuje trávení a vylučování. Příznivě působí na komfort žen v období menstruace a menopauzy. Pozitivně působí také na normální stav zraku. Pozitivně působí na duševní pohodu, relaxaci a spánek.
Kromě čajů se okvětní plátky používají na výrobu sirupů, olejů a také známé růžové vody. Květy některých odrůd se přidávají do pokrmů jako jedlá dekorace. Kromě gastronomie je samozřejmě díky svým příznivým účinkům hojně využívána v kosmetice.
IBIŠEK SÚDÁNSKÝ - NIGÉRIE
Ibišek súdánský je jednoletá rostlina. Roste jako keř a dosahuje do výšky jednoho až dvou metrů. Květ bývá sytě červený stejně jako plody, které obsahují semena. Listy jsou sytě zelené a jsou protkány červenou žilní stěnou. Kalich má dužnatý charakter a je sytě červený. Ibišek súdanský pochází z Afriky a je pěstován v tropech po celém světě.
Z dužnatých částí kalichu a květních lístků ibišku súdánského se připravují čaje tzv. karkadé, který se pije jak teplý, tak studený. V zemích severní Afriky na něj můžete narazit téměř všude. Mimo to se v této oblasti využívá i dužnatá část ibišku pro přípravu marmelád nebo sirupů. Ibišek se používá jako výborný zdroj vitamínu C. Květy ibišku podporují normální funkci cév a mají antibakteriální účinek. Užívá se k dezinfekcím močových cest i trávící soustavy. V případě horečnatých stavů, dokáže snížit teplotu.
Ibišek súdánský je antioxidantem, který působí příznivě na přirozenou obranyschopnost organismu. Podporuje normální funkci cévní soustavy. V Egyptě jej zase rádi využívají pro tonizaci těla, mysli a celkového osvěžení těla.